Domů /
Naši vinaři /
Vinařství Tichý

Vinařství Tichý

Vinařství ing. Richard Tichý

Tradice vinařství v rodině ing. Richarda Tichého z Hrušek sahá do osmnáctého století. Richard Tichý se vinařství věnuje oficiálně od roku 2001, kdy také začal lahvovat. Od roku 2004 se vinařství věnuje jako hlavní činnosti. Spolu s otcem vlastní 4,5 ha vinohradů ve viniční trati Hastrmany a Podsedky. Vinařství, které je členem sdružení Bonus Eventus, je zaměřeno na jakostní a přívlastková lahvová vína. Bílá vína se lahvují nejdříve po roce, červená většinou až po dvou letech a převážně bez filtrace. Vína jsou i díky šetrnému zpracování, redukci sklizně a dokonale vyzrálým hroznům připravována na delší ležení na lahvi.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Vinařství má v naší rodině dlouholetou tradici. Dle písemného záznamu náš předek Michal Tichý koupil v roce 1793 od Lichtenštejnů vinici. Tak jako většina dětí na vesnici jsem musel chodit pomáhat do vinohradu a potom i do sklepa. Na rozdíl od mého dědy, otce a sestry jsem nevystudoval vinařskou školu, ale po gymnáziu jsem pokračoval na Vysokém učení technickém v Brně. K vinařství jako koníčku jsem se pak dostal až po vysoké škole v roce 1996, od roku 2001 jsem začal víno vyrábět oficiálně na popud kolegů ze sdružení Bonus Eventus a od roku 2004 je to můj hlavní zdroj obživy.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Dobře a zavčas provedené práce ve vinici, redukovaná sklizeň a následně perfektně vyzrálý hrozen je prvotním předpokladem. Potom je potřeba předem vědět, jaký styl vína chci vyrobit a podle toho sledovat vývoj vína a flexibilně zasahovat v případě potřeby. Já osobně provádím odkalení moštů, ale na druhou stranu nechávám vína po prvním stočení dlouho ležet na jemných kalech.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Není plíseň jako plíseň (botrytis cinerea). Kyslík není nepřítel vína. Nejlepší přípravek do vína je ten, který nepoužijete. Někdy je nejlepší nic s vínem nedělat.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Většinou musím celý den řídit auto, takže přes den jen ochutnávám. Na hodnoceních soutěží to bývá kolem čtyřiceti vzorků a na výstavách většinou více než sto vzorků. Vzorky zásadně nedopíjím, odlévám a někdy i vyplivávám. S kamarády ve sklepě nebo na vystoupeních našeho mužáckého sboru pak několikanásobně zvyšuji průměrnou spotřebu vína na jednoho obyvatele v České republice. Dříve jsem měl období, kdy jsem preferoval více červená vína, teď to mám spíše podle ročního období.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejkrásnější chvíle zažívám při pochvale od spokojeného zákazníka nebo kolegů vinařů. Ty nejhorší chvíle bývají spojené s nepříznivým počasím, se špačky a vypadnutou hadicí nebo nezavřeným kohoutem.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Třetího a čtvrtého místa v soutěži Vinař roku České republiky, dlouhodobých úspěchů v Králi vín České republiky a medailových úspěchů ze zahraničí.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných odrůd?
Co se týká odrůd, tak se nebráním nově vyšlechtěným odrůdám, naopak jsou vítaným zpestřením sortimentu a dá se říct i mojí jistou specialitou. Přestože mám i moderní technologie a protože se snažím dělat vína schopná dalšího vyzrávání, nepoužívám silně reduktivní způsob zpracování hroznů. Snažím se minimalizovat zásahy do vína, a pokud se mně něco ve víně nezdá, tak se nejprve přesvědčím, jestli není spíše chyba v mém vjemu, a nechám vínu čas se srovnat.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Nenazval bych je konkurenty, ale kolegy a kamarády. Vážím si všech, kteří nedělají vinařství jenom pro peníze, ale je to jejich srdeční záležitost. A aby to nevyznělo pouze jako alibistická fráze, tak jmenovitě ty, co jsou mi názorově nejbližší kolegové z našeho sdružení Bonus Eventus, sousedních sdružení Collegium Vinitorum a Císařův vinohrad, Jožka Valihrach a Jenda Čech.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Zatím se starý necítím a všechny děti mám předškoláky, takže to asi ještě dlouho bude na mně. Starší syn už ale prohlásil, že bude taky jako já vinařem, tak uvidíme.

ing. R.Tichý v rozhovoru pro Břeclavský deník