Kvalitní vína z Moravy

Etiketa

Co můžete vyčíst z etikety


Víno je jedním z produktů, kde je vidět regulace Evropské unie na první pohled. Národní normy, které se týkají vína se musí shodovat s regulací EU. Tradičně se evropské vinařství dělí na dvě oblasti - zjednodušeně řečeno francouzskou a německou, někdy se používají také termíny románská a germánská nebo středoevropská oblast. Středoevropský systém, do kterého patříme (stejně jako Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a další) sleduje cukernatost hroznů. Německý systém nezajímá vinice, na které uzrály hrozny, ale kolik slunce bylo v tom kterém roce, tedy kolik cukru bylo vyprodukováno v hroznech. Kvalita se tedy rok od roku může měnit. Francouzský způsob (používaný i v Itálii a ve Španělsku) zase nezajímá slunce, ale vinice. Je-li dobrá vinice, je to známka kvality.
Na naší etiketě najdete odrůdu, výrobce a ročník. Znáte-li výrobce, víte, jak se povedl ročník v té které odrůdě, mělo by vám to vlastně stačit. Ale jsou další tři údaje na etiketě, kterých byste si měli všímat. Jsou to:přívlastek, suchost a alkohol.
Pokud víno splňuje podmínky určené zákonem, může na etiketě být i přívlastek. Přitom ale nemusí "vyšší" přívlastek znamenat vždy lepší nebo kvalitnější víno. Začneme ale s etiketou bez přívlastků, třeba nápis "stolní víno"; tady se neptáme ani po odrůdě, ani po původu (může být vyrobeno i z dovezených hroznů nebo moštu). O stupínek lepší jsou vína známková (tedy směsky nebo cuvée) a vína odrůdová. Vína odrůdová, tedy vína z jedné odrůdy a jedné vinice, pak mohou být jakostní nebo přívlastková. Jakostní vína smějí být při kvašení doslazována cukrem, zatímco vína přívlastková musejí vystačit s přírodním cukrem v hroznu.
Zemské víno jako kategorie jakostních tříd je v platnosti vinařského zákona od roku 2004. Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a cukernatost hroznů při sběru min. 14°. Zemské víno lze označovat odrůdou, ročníkem atd.
Další skupinu vín u nás tvoří vína odrůdová s přívlastkem (někdy můžete narazit i na výraz predikát). Je-li na etiketě napsán přívlastek kabinet, pak to znamená, že v jednom litru moštu, ze kterého víno kvasilo, vytvořilo slunce více než 19 dekagramů cukru, je-li tam přívlastek pozdní sběr, pak to bylo více než 21 dekagramů, u přívlastku výběr z hroznů, muselo být cukru nad 24 dekagramů. Pokud narazíte na přívlastek výběr z bobulí, muselo být naměřeno více než 27 dekagramů přírodního cukru v litru. Nad touto hranicí jsou pak i další dva speciální přívlastky víno slámové a víno ledové.
Zkráceně se tedy dá tvrdit, že čím méně cukru, tím lehčí víno, protože kvasinky měly méně potravy pro výrobu alkoholu. Kabinet je tedy svěží lehčí pití, pozdní sběr je takový moravský ideál, má právě tolik cukru, aby víno bylo přiměřeně alkoholické, výběr z hroznů jsou většinou těžší vína, která ke sceleni chutí přece jen vyžadují delší ležení na lahvi. Pozorně hlídejte obsah alkoholu. Bobulový výběr přináší před vinaře rozhodování, zda nechá cukr přeměnit na alkohol (vyrobí tak víno s vyšším obsahem alkoholu) anebo vyrobí sladké víno s normálním obsahem alkoholu.
Dva speciální predikáty slámové a ledové víno tuhle volbu mají jasnou, jde tu nikoli o alkohol, ale o zbytkový cukr, tedy o výrobu sladkých vín.
Slámová vína pocházejí z hroznů, které byly před lisováním po několik týdnů rozloženy na rohožích a mírně vysoušeny vzduchem. Hrozen je pak vlastně rozinkový. Odparem vody se cukr v hroznu zkoncentruje a z něho se vyrábí sladké víno. Ledové víno je vlastně totéž, ale koncentraci cukru zajišťuje mráz. Hrozen se ponechá na vinici až do prvních mrazů. Voda po několika mrazivých dnech v hroznu vymrzne a spolu se slupkami a pecičkami se snadno jako kousky ledu oddělí v lisu od šťávy, která má v sobě zahuštěný veškerý cukr, ale v menším objemu. Zákon stanoví teplotu sběru minus 7 stupnů nebo nižší.  
Dalším označením, které je na etiketě je slovo "suché", "polosuché" nebo "sladké".
Zpravidla si jako suché  představujeme víno kyselé. Ale není to tak.  Suché víno je takové, kde kvasinky během fermentace přeměnily všechen cukr, který v hroznech u byl na alkohol. Přesněji řečeno téměř veškerý cukr, za suché víno můžete vydávat i víno, ve kterém zbylo trochu cukru, třeba 2 až 3 dekagramy na litr, ale je v něm dost kyseliny, která ten cukr vyvažuje.
Na etiketě tedy - kromě odrůdy, ročníku a vinařství je důležitá i trojice ůdajů: přívlastek, suchost a alkohol.

Kategorii vína si můžete snadno ověřit. Stačí se podivat sem , zadat výrobce, ročník a odrůdu a objeví se číslo šarže.